Turci

打印 下载

Na první dolině snížek poletuje,
na druhej dolině vdova dům buduje.
Jedú Turci, jedú, před domem stanuli
Před domem stanuli, na vdovu volali.
Vdovo, milá vdovo, zanech budováňá,
zanech budováňá a povandruj s náma.
Jak já, joj, přesmutná, jak já vandrovat mám?
Mám já štvero dětí, komu jich zanechám?
Jedno daj do školy, budeš mnět školáka.
Druhé daj do vojny, budeš mnět vojáka.
A tu třetí Anku, tu si daj do zámku,
Tu si daj do zámku, budeš mnět hejtmanku.
A to čtvrté malé, to sebú vezmeme.
To sebú vezmeme, až povandrujeme.
Když k horám dojeli, syn sa jí rozplakal.
Syn sa jí rozplakal, pán sa jí rozhněval.
Vdovo, milá vdovo, chceš-li s náma jeti,
mosíš svého syna tady zanechati.
Vdova nemeškala, březu ohýbala,
vintúšku vázala, syna do ní dala.
Když bude, múj synu, větříček fúkati,
to ťa bude, synu, máti kolébati
Když bude, múj synu, snížek poletovat,
to ťa bude, synu, máti nakrmovat.
Když bude, múj synu, lísteček padati,
to ťa bude, synu, máti kolíbati.
Když bude, můj synu, vycházat hvězdička,
ty budeš mysleti, že ide matička
A když už zajeli na dobré dvě míle
Turek sa jí pýta, ach lúto ti je?
Lúto je mi lúto, teho nejmladšího
Teho nejmladšího, kvítka najkrajšího.
A když už zajeli za hory daleko,
teprve milú vdovu bolelo srdéčko
Bolelo, bolelo, za dětma jejíma.
Srdéčko v ní puklo nad dětma drobnýma.